S TĚŽKO HRATELNÝM SOUPEŘEM INKASOVALO TANGO NEOBLÍBENOU DESÍTKU!

Ruku na srdce! Musíme se na to dívat reálně, určitě se nemůže současný tým kouče Radima Vlčka soupeřit a hrát vyrovnanou partii s celky jako Chrudim, Plzeň či obě pražská mužstva – Sparta a Slavia. Stále totiž platí, že první ligu hraje Tango v podstatě s kádrem, který skončil v minulém soutěžním ročníku na pátém místě ve 2. lize, takže je potřeba se především soustředit na mančafty, se kterými budou Hodoňané hrát zápasy takzvaně o VŠE – sem by měly patřit týmy Vysokého Mýta, Mělníku, Helasu Brno či Českých Budějovic. Toto není žádné strašení, ale pouze zhodnocení reálných faktů, která na mužstvo FC Tango Hodonín v první lize čekají.

Na druhou stranu vedení hodonínského klubu hledá možnosti případného posílení, ale situace v českém futsalu na nejvyšší úrovni není zrovna příznivá: někteří hráči velkého fotbalu, kteří by teoreticky mohli pomoct v dané situaci, dávají raději přednost euro bankovkám, které jim rádi nabídnou v regionálním fotbalovém klubu u našich jižních sousedů v Rakousku a nebo jim dostatečně stačí, pokud hrají velký fotbal na krajské úrovni u nás, takže další své sportovní aktivity už neřeší.

Ale pojďme k samotnému duelu. Hosté z východních Čech začali famózně, když po 61 sekundách musel lovit první míč ze své branky Aleš Parobek, který přesto, že desetkrát inkasoval, stejně ale patřil k oporám poražených. U Tanga měl první gólovku po osmi minutách hry (to byl stav 0:3) Marian Rehák, ale ve výhodné pozici napálil pouze hostujícího brankáře Jakuba Ždánského. O minutu později měl velkou možnost na skórování domácí Jan Hromek, ale netrefil prázdnou svatyni protivníka.

Hosté tak prezentovali na jihu Moravy veškeré prvky moderního futsalu v plné výši – sem samozřejmě patří rychlost, nápaditost a nebo kombinace s častou střelbou. To je zdobilo. Domácí se snažili, ale to bohužel na rozjetého protivníka nestačilo. Utkání na tribuně sledoval domácí sekretář a místopředseda FC Tango Hodonín, MIROSLAV BARTYZAL, který ještě v první půli kolem šestnácté minuty glosoval samotný duel takto: „Hoši, ještě nejsme na burčákovém pochodu, ten je až zítra!“